Jako autobus… asi tak na mne působí dnešní letecké společnosti. Za 3000,- zpáteční letenku na Mallorcu pro dva… nekup to. A to jsme si připlatili jedno odbavené zavazadlo.
Létání mne opravdu fascinuje a let jsem si doslova vychutnal. Štěstí přálo, že jsme s Maky seděli oba u okénka a hned za sebou.
Přílet byl chvilku po půlnoci. Vyzvedli jsme odbavený batoh a začali hledat místo na spaní. Chtěli jsme to plácnout někam na letišti. Na doporučení jsme hledali terasu… a také ji našli. Na přespání je boží. Nachází se hned nad hlavní vstupní halou. Smůla tomu přála, že hned po nafouknutí karimatky přišel zaměstnanec letiště, zapl motorovou vapku a dal se čistit podlahy. Rychle jsme pochopil, že vzhledem k velikosti terasy jen tak nepřestane. Velmi neradi jsme opouštěli velice příjemný a otevřený prostor. Noc jsme na konec strávili u výtahů na konci hlavní haly. Jedná se o prostor se spirálovitým výjezdem mezi patry se skromným osvětlením, malým provozem a rovnou plochou. Spalo se dobře.
Další den v 9:20 již nakupujeme v Carrefouru vedle letiště. Dá se dojít pěšky a je to asi 3,5 Km. Dále půjdeme na autobus směr hory.
