Jižní Morava. Kraj vína. A kraj servisů auta. Tedy, alespoň toho mého. Pátek, 16:30. Rychlík nás zavezl až na Hodonínské nádraží. Z Brna je to příjemná hodinová cesta bez přestupu. Protože jsme s Markétou právě z Brna vyjeli, cesta nám utekla jako nic. Já jsem si chtěl část cesty vylepšit šlofíkem, ale malá holčička s telefonem na plné pecky bez sluchátek a její maminka s telefonem na plné pecky se sluchátky mi plán trochu kazily. Bohužel maminka ukrajinka nepochopila Markéty žádost o to, aby byl telefon ztišen a poslouchali jsme tedy teletabís až do Hodonína.
Po vyzvednutí auta se zbrusu novou spojkou jsme vyrazili směr Kaufland. Rychlý nákup jen pár drobností a následně už směr Lednice.
Lednicko Valtický areál je překrásný. Déšť, který nás doprovázel celý víkend přestal přesně ve chvíli, kdy jsme zaparkovali. Maky našla na mapách neplacené parkoviště za městem, ke kterému vede cyklostezka. K samotnému zámku a zámeckým zahradám je to asi 10 minut chůze. Cestou možno občerstvení pivem i kafíčkem. Příjemná procházka mladou alejí přes rádoby rozhlednu, která je vysoká sotva 10 metrů, jsme došli rovnou do zahrady. Pomalu jsme se procházeli a kochali upravenou vegetací. Tráva posekaná, květiny v plném květu zatočené do různých ornamentů ohraničené několika metrovými tůjemi, jako živými ploty. Připadal jsem si o trochu menší, po vstupu do tak impozantně velkého prostoru.
U Benátské kašny jsme se trochu zdrželi. Chtěl jsem udělat snímek na prastarý analogový foťák, kde mi zbývalo pár posledních snímků na dofocení filmu. Maky si mě aranžovala na fotku se zámkem a kašnou v pozadí, když kolemjdoucí pán nabízí, že nás spolu vyfotí. Začal trochu litovat, když jsem spustil rychlokurz na ovládání mého prehistorického fotoaparátu. Cvak. Snímek je na světě. Usmál se a začal fotoaparát natahovat spolu s otázkou. „Ještě jednu?“ Velmi nečekaně sledoval nás oba jak sborové říkáme „NEE!“ Poslední dva snímky na filmu měli patřit zámku a zámeckým zahradám. Zatím nevím co vyfotil. Film jsem nestihl vyvolat.
Veškeré interiéry byly již pro veřejnost uzavřeny. Zrovna začínala zlatá hodinka se západem slunce a my pomalu procházeli kolem skleníku, zámku a zámeckou jízdárnou. Překrásné prostory. Maky během procházky čte zajímavosti z Wikipedie. Informace o přestavbách, změnách a zajímavých událostech. Velmi rychle nás však začíná více táhnout velmi rozsáhlý biotop rybníčků a nekonečných zákoutí, který se před zámkem otevírá. Procházíme přes říčky a malé mosty, kolem staletých stromů a obdivujeme čápy hnízdící na jejich seřízlém vrchu kmene. Volnou chůzí pokračujeme směrem od zámku.
Josef Hardtmuth je nejen zakladatel světoznámé značky Koho-i-noor a vynálezce dřevěné tužky. Je také architektem Lednického Minaretu. Ten s Markétou oba velmi dobře známe z naší oblíbené pohádky Lotrando a Zubejda. Prohlížíme si orientální stavbu a pokračujeme druhou polovinou parku zpět k zámku. Cestou obdivujeme místní faunu. Jedná se o ráj pro vodní ptactvo. Jsme překvapeni srnou, která se volně pase nedaleko frekventované pěší cesty. Krásné okamžiky.
Volná diskuze, procházka a kochání se přírodou je nám zábavou až do příchodu zpět k autu. Nasedáme a razíme směr Pálava, ta nás čeká zítra.