Dnes jsme již prošli ferratu Laser Alpin a jsme po obědě. Dopřáváme si kafíčko a plánujeme výlet do Hallstattu. Výchozím bodem je nám parkoviště,
asi 2 Km severně od města. Po zaparkování vyrážíme paradoxně směrem od města na server po silnici. Je frekventovaná a jsme rádi, že se dá jít za svodidly. Na křižovatce jdeme vlevo do kopce. Jen pár minut nám trvá, než dojdeme kolem zdi k odbočce na štěrkovou turistickou značku. Opět zahýbáme vlevo a necháváme silný provoz za zády.
Dostáváme se na parádní vrstevnicovou cestu, širokou něco málo přes metr. V prudkém svahu se stezka line nejen po trávě s vystavěnou kamennou zídkou, ale také vytesaným zářezem ve skalách. Vypadá staře, ale udržovaně. Evidentně se aktuálně na stezce provádějí údržbové práce.
Je to skvělá procházka, kterou si užíváme. Začíná trochu strašit počasí, ale to nás netrápí.
Dostáváme se k rozcestí a rozhodujeme se pokračovat dále vzhůru, směrem k Rudolfsturm. Než tam ale dojdeme, překonáváme překážku v podobě vysoké betonové stěny, která byla pravděpodobně nedávno dostavena, jako zarážka před přívalovou vlnou. Bohu žel se nedá projít a jsme nucení obcházet kolem, poměrně zarostlou stezkou.
Přicházíme k samotnému zámečku a smějeme se hromadě turistů, kteří zmateně pobíhají po vzdušném chodníku a stojí frontu na fotku s výhledem. Bizardní.
Užíváme si výhledů a pokračujeme dolů po zelené značce. Potkáváme spoustu lidí a baví nás sledovat jejich obuv. Pořádné boty mělo krom nás jen málo lidí. I v žabkách se dá evidentně těch pár výškových metrů nastoupat… dolů už to ale asi bude horší. Potkáváme čechy, kteří mají v batohu na hrudi mladého kocoura. Prý je to kocour cestovatel a jezdí s nimi všude. Opravdu kuriozita. Škoda, že ty kočky neumí chodit na vodítku jako klasický pes.. hned by to bylo mnohem lukrativnější zvíře. ?
Hallstatt procházíme svižnou chůzí bez zbytečných zastávek. Pauzu jsme si udělali na malou svačinu na malém travnatém ostrůvku, kde si půlíme sušenku s pozorujeme kachny. Historické centrum je opravdu krásné. Připadáme si trochu jako na Praze 1 a už se začínáme těšit zpět do lesů a hor.
Vydupat schody zpět na stezku, kterou jsme sem přišli nám trvá jen chvíli. Nasazujeme to nejrychlejší tempo, které umíme a začínáme utíkat před deštěm. Máme skvělou náladu a bavíme se na milion různých témat.
Do auta přicházíme jen pár minut před pořádnou průtrží mračen, která kropí vše kolem.