Do Bangkoku přilétáme s Markétou 21. 11. 2023. Cesta byla dlouhá. Maky našla spoj za ucházející cenu s přestupy v Dubai a Bengaluru.
První velký šok nastal hned v prvním letadle. Stevard na nás s Markétou kouká a povídá “Nemáte vy dva náhodou blog o cestování v Dolomitech?” Moc bych si přál vidět svůj obličej v ten moment. Vlastně jsem to do teď nepochopil. Obrovská náhoda.
Po příletu do Bangkoku (BKK) upalujeme rovnou na vlak směr centrum města. Jako první mě upoutaly obří poutače. Kam se hrabe náš klasický billboard. Thajci staví celé ocelové konstrukce podobné lešení, které mají mnohonásobně větší plochy. Druhá myšlenka patřila okamžitě viditelnému kontrastu života lidí v přístřešcích (téměř slamech) hned vedle poměrně slušně vypadající budov. (Z pohledu středoevropana.)
Přijíždíme do stanice Urupong. Zde končí nadzemní mostovka vlaku. Pěšky se prvně dostáváme do rušné Bankogské ulice. Nemeškáme a rovnou využijme příležitost zmizet z hlavní třídy a jdeme po chodníku podél úzkorozchodné trati, která vede pod konečnou stanicí našeho vlaku a pokračuje dále ve stejném směru. Máme štěstí. Zrovna jede vlak.
Člověk jen tiše žasne a mozek nechápe při pohledu do “obýváků” lidí podél trati. Doslova bydlí na chodníku, který vede kolem. Suší venku prádlo, myjí násobí.
Cestou k našemu ubytování jsme zaplouváme a zase vyplouváme z různých uliček a marketů. Na jednom z nich nacházíme podnik, který Markéta prostě musela navštívit. Celý ho totiž z venku zdobí kytičky, které doma tak opečovává jako pokojové. Monstera Alba s několika násobně většími listy, než se nám kdy může podařit doma vychovat.
V tomto podniku si dáváme první Pat Thai. Je výborné a při zapití mangovým smoothie z ovoce, která šla slečna nakoupit o stánek vedle, aby nás mohla obsloužit, je celý gurmánský zážitek boží. Podél kanálu, kde jezdí jako MHD lodička přicházíme až k hotelu.
Večer, po sprše a odpoledním šlofíku jdeme do ulic na večeři. Cíl je ulice známá Khaosan Road. Tato ulice je takové turistické centrum večeření a zábavy. Přehršle stánků, lidí a hluku z hospod / klubů nás poměrně rychle vyhání do baru, který cílí přesně na nás a to tímto poutačem.
Co je naprosto výborná náhoda je, že jsme potkali Honzu, který s námi letěl a musel trpět stejnou indickou bezpečnostní kontrolu, jako my. Dáváme si spolu tedy pivo a necháváme si doporučit co a kde navštívit, protože Honza v Thajsku rok studoval a tedy ví co a jak.
Na hotel se vracíme kolem půlnoci, což je takové Bangkokský podvečer.